Searvvušarkiivvaid gieđahallanráva

Rávvaga sáhttá heivehit maiddái dalle go válmmaštalat digitaliserema várás materiála, mii lea báberhámis.

Materiála ráddjen

  • Čielggat iešguđet doaibmiid (omd. searvi ja vejolaččat searvvit dan ovdal ja maŋŋá). Ordne ja liste iešguđet doaibmiid materiálaid sierra ollisvuohtan, jus dat gánneha ja lea vejolaš.
  • Jus iešguđet doaibmiid materiálat lea laktojuvvon nuppiidasaset materiála arkiverema oktavuođas, daid sirren fysalaččat ii ávžžuhuvvo. Listtu ja govvideami sáhttá goit dahkat sierra guđege doaibmi birra.
  • Geavat veahkkin servoša duogášdieđuid (historihkat, organisašuvdnaráhkadusat jnv.) ja materiálalisttuid ded. jus dat gávdnojit.

Fuomáš

  • Doaibmiin oaivvilduvvo dás searvvuš, man doaimma boađusin materiála lea šaddan (ráhkaduvvon, váldon vuostá).
  • Sierra doaibmit ja daid materiálaollisvuođaid sáhttá dábálaččat dovdát omd. iešguđet doibmii laktojuvvon áigeráddjemiid vuođul.

Rensken

  • Váldde eret materiála, mii ii gula arkiivii (dávvirat, prentejuvvon materiála jed.).
  • Váldde eret arkiivamateriála, mas ii leat nu stuorra árvu (omd. áššegirjjiid duppalstuhkat ja báŋkodokumeanttat) priváhtaarkiivvaid renskenrávvaga mielde. Oahpásmuva renskenrávvagii (pdf).
  • Jus it leat sihkkar muhtin materiála seailluhanárvvus, váldde oktavuođa Álbmotarkiivii.
  • Ráhkat listtu materiálas, man leat váldán eret.

Ordnen

  • Vuođđovuolggasadji: seaillut ovdalis hábmejuvvon materiálaollisvuođaid ja daidda ovdalis biddjon ortnega. Jus materiála lea sisdoalu dáfus ja fysalaččat logalaš álgoálgosaš ortnegis, dan ii dárbbaš ordnet. Geahča maiddái Listtu ráhkadeami ja govvideami buohta.
  • Jus materiálas dahje dan oasis váilu struktuvra ja logalaš ortnet, materiála ordnejuvvo Riikkaarkiivvain ovttas sohppojuvvon ortnegii.
  • Materiála ordnetkeahtes oasit:
    • Juoge materiála dihto ollisvuođaide joavkkuid/luohkáid/ráidduid mielde (joavku/luohkká/ráidu=logalaš áššegirjjiid ollisvuohta). Jus lea dárbu, joavkkuid/luohkáid/ráidduid sáhttá juohkit smávit ollisvuođaide, vuolleráidduide.
    • Ráhkat dárbbu mielde vel ovddabealde dahkkon juogadeami smávit ollisvuođaid, arkiivaovttadagaid, joavkkuid/luohkáid/ráidduid vuollái: gč. Listtu ráhkadeapmi ja govvideapmi buohta ovdamearkka materiála juohkimis joavkkuide/ráidduide ja arkiivaovttadagaide.
  • Stuorra arkiivvain okta arkiivaovttadat vástida máŋgii ovtta seailluhandiŋgga (omd. arkiivaskáhpu). Unna arkiivaollisvuođain okta seailluhandiŋga sáhttá sisttisdoallat máŋga arkiivaovttadaga. Vállje muttát siskkáldas ortnega (omd. áigeortnet) dahkkon materiálajoavkkuide.
  • Jus materiála lea uhccán (omd. 1 hildomehter dahje uhcit), reahkká, ahte materiálas leat dahkkon ollisvuođat seailluhandiŋggaid guovdu (Seailluhandiŋga sáhttá leat omd. máhppa, skáhppu, kássa, čanus, gihppu ded).

Fuomáš

  • Logalaš ortnet vuođđuduvvá doaibmi bargguide, áššegirjjiid hápmái, áššesisdollui dahje doaimmalaš oktavuođaide. Sisdoalu dáfus ja fysalaččat logalaš ortnet lea dávjá plánavuloš arkiverema boađus.
  • Ovdamearkka dihtii jus searvvis leat systemáhtalaččat arkiveren buot čoggon áššegirjjiid jahkásaččat máhpaide, dán ortnega ii dárbbaš rievdadit. Máhpaid sisdoallu listejuvvo /govviduvvo máhpaid mielde. Máhpat biddjojit nummárortnegii.
  • Joavkkuide/luohkáide/ráidduide juohkima prinsihpat:
    • áššegirjjiid hápmi (abc-minsttar) (beavdegirjjit/reivelonohallan)
    • doaibma (bargoluohkká) (nuoraidbargu, skuvlendoaibma)
    • fáddá/sisdoallu/kronologiija (fáttáid mielde dahje áiggi vuođul ordnejuvvon materiála)
    • dát ovttastuvvon
  • Ovdamearkan áššegirjjiid hámi vuođul luohkáide juohkin ja luohkáide (váldoráidduide) gulli materiála:
    • Diárat ja listtut
      • omd. guossegirjjit ja lahttolisttut
    • Beavdegirjjit
    • Kopiijat
      • omd. lahttodieđáhusat
    • Reivelonohallan
      • boahtán ja sáddejuvvon
    • Kontoáššegirjjit
    • Sisdoalu mielde ordnejuvvon áššegirjjit
      • Dakkár áššegirjjit, mat laktásit searvvi hálddahussii ja substánsadoibmii, mat dávjá ohccojit sisdoalu dahje fáttá vuođul (omd. njuolggadusat, oamastusáššegirjjit, skuvlejumi guoski áššegirjjit jed.).
    • Eará áššegirjjit
      • omd. čuovgagovat ja áviisačuhpposat

Divodeapmi

  • Váldde materiálas eret klemmariid jed. metállabábercivccaniid (maiddái njáđiid, goit ruston), báttiid, plásttetosiid, plásttetlupmaid, gummebáttiid ja teaippaid, mat luovvanit álkket.
  • Buhtis várrogasat luovosduolvvaid ja gavjjaid.
  • Njulge máhccojuvvon, rullejuvvon, máhccasan áššegirjjiid.
  • Sirre njuoskan, guhppon dahje muđui bahát vaháguvvan materiála  eará materiálas. Almmut dain Álbmotarkiivii.

Fuomáš

Listtu ráhkadeapmi ja govvideapmi

  • Ráhkat materiálas listtu unnimustá seailluhandiŋgga (omd. skáhppu, máhppa) dárkilvuođain, ordne nummárortnegii.
    • Govvit guđege seailluhandiŋgga sisdoalu válljejuvvon juohkinvuogi mielde, omd. materiálatiippaid vuođul.
    • Ráhkat materiálas listtu materiálajoavkkuid mielde, jus materiála lea šaddan dahje ordnejuvvon joavko-/luohkká-/ráidohierarkiija mielde.
  • Ráhkat materiálas listtu materiáljoavkkuid mielde, jus materiála lea šaddan dahje ordnejuvvon joavko-/luohkká-/ráidohierarkiija mielde.
    • Arkiivalisttu mátta šaddá dálle materiálahierarkiija mielde joavkkuid namain ja rádjejagiin (arkiivalisttu mátta muittuha girjji sisdoallolisttu).
    • Listtus joavkku/luohká/ráiddu rádjejagit šaddet dan materiálaid áigemerrosiin (boarrásamos – nuoramus).
    • Guđege joavkkus/luohkás/ráiddus lea okta dahje máŋga listuovttadaga, arkiivaovttadaga.
    • Bija nama juohke arkiivaovttadahkii sániiguin, mat govvidit dan sisdoalu, ja merke dasa materiála rádjejagiid. Arkiivaovttadaga diehtosisdoalu sáhttá maiddái govvidit dárkilabbot, jus namma ii leat doarvái viiddis.
    • Merke, makkár seailluhandiŋggas guđege listejuvvon ášši lea. Atte seailluhandiŋgii omd. nummárdovddaldaga nummárortnegis, man vuođul listui biddjon materiála sáhttá gávdnat.
  • Govvit šaddan materiála, arkiivva, ollisvuohtan (omd. sisdoallu, hildomehtermearri ja ollisvuođa rádjejagit).
  • Govvit maiddái servoša, man doaimma boađusin materiála lea šaddan (omd. buot nammahámit, doaibmajagit, guovddáš doaimmat).

Fuomáš

  • Materiálahierarkiija:
    • arkiiva
    • ráidu (dárbbu mielde váldo- ja vuolleráiddut)
    • arkiivaovttadat + seailluhandiŋga
  • Ovdamearka materiálahierarkiijas:
    • arkiiva: Searvvuš X:a arkiiva, 1950 – 2000
    • ráidu: Beavdegirjjit, 1950 – 2000
    • arkiivaovttadat: Beavdegirjjit 1950 – 1951
    • seailluhandiŋga: čanus nr 1
  • Arkiivalistu ja materiála vástidit álo nubbi nuppi. Listtus máinnašuvvon arkiivaovttadaga/seailluhandiŋgga galgá sáhttit gávdnat álkket arkiivvas.
  • Govvideapmi oaivvilda dieđuid addima materiálas, dan mearis, sisdoalus ja šaddamis, doaibmiin, geat leat dan buvttadan ja geaid hálddus dat lea leamašan jna. Dieđuid sáhttá dievasmahttit luobahettiin.
  • Listtu ja govvideami sáhtát dahkat Riikkaarkiivva materiálaexcelii analogalaš materiálii.

Geavahanráddjehusdieđut

  • Merke vejolaš materiálii dahje dan oassái guoski, láhkii vuođđuduvvi ráddjehusa dieđuid arkiivalistui (Riikkaarkiivva materiálaexcelii) dan materiála oktavuhtii, maid govvidat.
  • Vejolaš luobahansoahpamuššii vuođđuduvvi  geavahanráddjehus sohppojuvvo ovttas vuostáiváldi doaibmabáikkiin ja girjejuvvo luobahansoahpamuššii.

Fuomáš

  • Sisttisdoallágo materiála diehtosuodjelágas meroštallojuvvon erenomáš persovdnadieđuid?
  • • Sisttisdoallágo materiála dieđuid, mat leat muhtin eará lága vuođul meroštallojuvvon čiegusindoallangeatnegasvuođa vuollái?

Suddjen

  • Buot materiála, mii luobahuvvo, suddjejuvvo nappo biddjo millosit arkiivadohkálaš seailluhandiŋggaide nugo arkiivaskáhpuide.
  • Bija materiála arkiivaskáhpuide dahje eará dan sullasažžii ja suodjebáhpáriid sisa. Suodjebábirin heive omd. arkiivadohkálaš kopiijabábir.
  • Páhkke arkiivaskáhpu álo dievva, muhto ále cokka veagal materiála, mii ii dohko (máhcaskeahttá) čága.
  • Earut suodjebáhpáriin ovtta seailluhandiŋgga siste sierra materiálajoavkkuide gulli materiála dahje ovttastahte suodjebáhpáriin materiála, mii gullá oktii. Muđui bija suodjebáhpára vuolá- ja bajábeallai materiála, mii lea seailluhandiŋgga siste. Ále geavat beare olu suodjebáhpáriid: mađi eanet suodjebáhpárat, dađi stuorát arkiiva.
  • Jus lea dárbu, merke suodjebáhpáriidda dárkilut dieđuid materiálas, mii lea daid gaskkas. Dieđut merkejuvvojit ovdal go materiála biddjo suodjebáhpáriid gaskii.
  • Čuovgagovva- ja eará spesiála materiálaide gávdnojit daid várás ráhkaduvvon suodjediŋggat. Stuorra materiálaid sáhttá suddjet suddjenbáhpáriin (gč. sierrarávvagiid spesiálamateriálaide).

Fuomáš

Nammaláhpuid merkejumit

  • Arkiivaskáhppui dahje eará dan sullasaš seailluhandiŋgii merkejuvvo servoša namma (millosit stuorrabustávaiguin) ja skáhpu nummárortnet dahje materiálajoavkku dovddaldat.
  • Arkiivaskáhppui sáhttá merket dieđuid leanttain dahje čállit daid sierra nammaláhppui, mii biddjo skáhppui gitta.

Fuomáš