Person- ja sohkaarkiivvaid gieđahallanráva materiálii, mii luobahuvvo báberhámis

Rávvaga sáhttá atnit maiddái dalle go válmmaštalat digitaliserema várás materiála, mii lea báberhámis.

Materiála ráddjen

• Čielggat iešguđet olbmuid ja eará doaibmiid, geat laktásit du materiálii. Ordne ja liste iešguđet doaibmiid materiálaid sierra ollisvuohtan, jus dat gánneha ja lea vejolaš.
• Jus iešguđet doaibmiid materiálat lea laktojuvvon nuppiidasaset materiála arkiverema oktavuođas, daid sirren fysalaččat ii ávžžuhuvvo. Listtu ráhkadeami ja govvideami sáhttá goit dahkat sierra guđege olbmos/sogas.
• Geavat veahkkin gálduid, nugo matrihkkaliid, mat sisttisdollet olbmuid ja sogaid duogášdieđuid.

Fuomáš

• Doaibmit, mat čielggaduvvojit, leat erenomážit dat olbmot, bearrašat ja sogat, maid doaimma boađusin arkiiva/arkiivvat leat šaddan nu, ahte doaibmi lea ráhkadan materiála dahje son lea ožžon dan. Ovdamearkka dihtii buot beaivegirjji čállit ja reivve vuostáiváldit leat doaibmit. Priváhta reivelonohallamis maiddái reivve čálliid lea buorre čielggadit.

Divodeapmi

• Váldde materiálas eret klemmariid jed. metállabábercivccaniid (maiddái njáđiid, goit ruston), báttiid, plásttetosiid, plásttetlupmaid, gummebáttiid ja teaippaid, mat luovvanit álkket.
• Buhtis várrogasat luovosduolvvaid ja gavjjaid.
• Njulge máhccojuvvon, rullejuvvon, máhccasan áššegirjjiid.
• Sirre njuoskan, guhppon dahje muđui bahát vaháguvvan materiála eará materiálas. Almmut dain Riikkaarkiivii.

Fuomáš

• Ále bargga dakkár buhtistan- dahje divodanbargguid, mat sáhttet vahágahttit áššegirjjiid (omd. teaippaid luvven) dahje mat áitet du dearvvasvuođa (omd. guhppon áššegirjjiid buhtisteapmi).
• Oahpásmuva eahpiduvvon guhppon materiála gieđahallanrávvagii (suomeksi).

​Rensken

• Váldde eret materiála, mii ii gula arkiivii (dávvirat, prentejuvvon materiála jed.).
• Váldde eret arkiivamateriála, mas ii leat nu stuorra árvu (omd. áššegirjjiid duppalstuhkat) priváhtaarkiivvaid renskenrávvaga mielde. Oahpásmuva renskenrávvagii (pdf).
• Jus it leat sihkkar muhtin materiála seailluhanárvvus, váldde oktavuođa Riikkaarkiivii.
• Ráhkat listtu materiálas, man leat váldán eret.

Fuomáš

• Priváhta muitoárvu ii okto reahkká seailluhanággan.
• Materiála, man renskenrávvaga mielde galgá rensket, sáhttá leat goit seailluhanveara ollisvuođa oassin.

Ordnen

• Vuođđovuolggasadji: seaillut ovdalis hábmejuvvon materiálaollisvuođaid ja daidda ovdalis dahkkon ortnega.
• Jus materiálas váilu struktuvra ja logalaš ortnet, materiála ordnejuvvo Riikkaarkiivvain ovttas sohppojuvvon ortnegii.
• Materiála ordnetkeahtes oasit:
  • Juoge materiála osiide válljejuvvon juohkinvuogi mielde. Juohkinvuohki sáhttá leat
    • doaibma, man vuođul materiála lea šaddan (bargokarrieara, studeren, buđaldusat, dutkandoaibma jnv.)
    • materiála fáddá (omd. iešguđetlágan čoakkáldagat nugo čuohpus- dahje čuovgagovvačoakkáldagaid sáhttá ordnet fáttá mielde)
    • materiála olgguldas hápmi (aviisačuohpastagat, stuorra sárgosat, audiovisuála materiála jnv.) dahje
    • dát ovttastahtton
    • dárbbu mielde sáhtát vel ráhkadit joavkku “Eará materiála”.
  • Vállje heivvolaš siskkáldas ortnega ráhkaduvvon materiálajoavkkuide. Omd. priváhta vuostáiváldon reivvet ordnejuvvojit dábálaččat sáddejeaddji mielde muhto sáddejuvvon reivvet (ng. konseaptastuhkat) áiggi mielde.
• Go ordnet materiála, ále duššat materiálaid gaskasaš ovddit oktavuođaid, muhto dokumentere daid dárbbu mielde.
• Čuovgagovat, kárttat, sárgosat, AV-materiála ja eará teknihkalaš vurkemat leat spesiálamateriálat, maid gieđahallamii leat sierra rávvagat.
• Geahča ovdamearkka olmmošmateriála juohkimis joavkkuide (pdf) (suomeksi).

Listtu ráhkadeapmi

• Ráhkat materiálas listtu seailluhandiŋgga (omd. arkiivaskáhppu, máhppa) dárkilvuođain dahje materiálajoavkkuid mielde.
• Jus ráhkadat listtu seailluhandiŋgga mielde,
  • nummárastte seailluhandiŋggaid nummárortnegii
  • govvit juohke seailluhandiŋgga sisdoalu válljejuvvon juohkinprinsihpa mielde, omd. materiálatiippaid mielde.
• Jus ráhkadat listtu materiálajoavkkuid mielde,
  • nummárastte seailluhandiŋggaid nummárortnegii dahje merke seailluhandiŋggaide vejolaččat geavahuvvon materiálajoavkkuid dovddaldagaid (omd. alfabehta- dahje nummárdovddaldagat).
  • Atte namaid materiálajoavkkuide ja merke listui juohke materiálajoavkku buohta, guđemuš seailluhandiŋggaide materiála gullá, dahje atte materiálajoavkkuide dovddaldagaid, mat merkejuvvojit maiddái eará seammalágan seailluhandiŋggaide.
  • Jus lea dárbu, ráhkat dárkilut, materiálajoavkku siskkáldas listtu (muhtumin listu sáhttá leat dušše dávvirguovdásaš: omd. priváhtareivvet ja čuovgagovat merkejuvvojit listui dábálaččat dárkilabbot go eará materiála).
• Merke listui unnimustá seailluhandiŋgga dahje materiálajoavkku mielde, man áigodagas materiála lea.

Fuomáš

• Listtu ja govvideami sáhtát dahkat Riikkaarkiiva materiálaexcelii.
• Geahča maiddái Suddjen ja Govvideapmi
• Geahča ovdamearkka personarkiivva listtu ráhkadeamis (pdf) (suomeksi)

Suddjen

• Buot materiála, mii luobahuvvo, suddjejuvvo nappo biddjo millosit arkiivadohkálaš seailluhandiŋggaide nugo arkiivaskáhpuide.
• Bija materiála arkiivaskáhpuide dahje eará dan sullasažžii ja suodjebáhpáriid sisa. Suodjebábirin heive omd. arkiivadohkálaš kopiijabábir.
• Páhkke arkiivaskáhpu álo dievva, muhto ále cokka veagal materiála, mii ii dohko (máhcaskeahttá) čága.
• Earut suodjebáhpáriin ovtta seailluhandiŋgga siste sierra materiálajoavkkuide gulli materiála dahje ovttastahte suodjebáhpáriin materiála, mii gullá oktii. Muđui bija suodjebáhpára vuolá- ja bajábeallai materiála, mii lea seailluhandiŋgga siste. Ále geavat beare olu suodjebáhpáriid: mađi eanet suodjebáhpárat, dađi stuorát arkiiva.
• Jus lea dárbu, merke suodjebáhpáriidda dárkilut dieđuid materiálas, mii lea daid gaskkas. Dieđut merkejuvvojit ovdal go materiála biddjo suodjebáhpáriid gaskii.

​​​​​​Fuomáš

• Suddjema dásis ja gáibiduvvon doaimmain sáhttá soahpat ovttas Riikkaarkiivvain.
• Suddjema sáhttá dahkat Riikkaarkiivvas. Dalle materiála addi vástida materiálagoluin.
• Oahpásmuva rávvagii das makkár materiálat geavahuvvojit dakkár áššegirjjiid suddjemis, mat seailluhuvvojit bissovaččat.
• Arkiivadohkálaš seailluhandiŋggaid, nugo arkiivaskáhpuid, sáhttá oastit neahttagávppiin
• Čuovgagovva- ja eará spesiála materiálaide gávdnojit daid várás ráhkaduvvon suodjediŋggat. Stuorra materiálaid sáhttá suddjet suddjenbáhpáriin (gč. sierrarávvagiid spesiálamateriálaide).

Nammaláhpuid merkejumit

• Gidde seailluhandiŋgii nammalahpo ja merke nammalahppui arkiivva nama (omd. Sire Sápmelačča arkiiva, dien ja dán soga arkiiva) stuorraalfabehtain ja seailluhandiŋgga nummárortnega dahje materiálajoavkku dovddaldaga.
• Dieđuid sáhttá merket  maiddái peannain/leanttain njuolga seailluhandiŋgii. Arkiivaskáhpuid dieđut merkejuvvojit leanttain.

Fuomáš

• Seailluhandiŋgga nummár merkejuvvo arkiivalistui (Riikkaarkiiva materiálaexcelii) dan materiála buohta, mii biddjo listui.

Govvideapmi ja geavahanráddjehusdieđut

• Govvit materiála sisdoalu (fáttáid) iežat sániiguin ollisvuohtan dahje materiálajoavkkuid mielde.
• Govvit olbmo dahje soga, man doaimma boađusin materiála lea šaddan (omd. buot namat, eallinjagit, bargokarrieara guovddáš muttut, buđaldusat, dehálamos fuolkegaskavuođat).
• Govvit materiála árat oamastusa ja seailluheami guovddáš dieđuid.
• Merke vejolaš materiálii dahje dan oassái guoski láhkii vuođđuduvvi ráddjehusa dieđuid arkiivalistui (Riikkaarkiiva materiálaexcelii) dan materiála oktavuhtii, maid govvidat.
• Vejolaš luobahansoahpamuššii vuođđuduvvi  geavahanráddjehus sohppojuvvo ovttas vuostáiváldi doaibmabáikkiin ja girjejuvvo luobahansoahpamuššii.

Fuomáš

• Govvideapmi dárkkuha dieđuid addima materiálas, dan mearis, sisdoalus ja šaddamis, doaibmiin, geat leat dan buvttadan ja geaid hálddus dat leamašan jna.
• Geahča sierrarávvaga čuovgagovaid dovdámis ja govvideamis (suomeksi).
• Sisttisdoallágo materiála diehtosuodjelágas meroštallojuvvon erenomáš persovdnadieđuid?
• Sisttisdoallágo materiála dieđuid, mat leat muhtin eará lága vuođul meroštallojuvvon čiegusindoallangeatnegasvuođa vuollái?